| První epištola k Korinským (1.Kor 11,8-22)
|
| 8. | Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
|
| 9. | Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
|
| 10. | Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
|
| 11. | V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
|
| 12. | vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha.
|
| 13. | Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
|
| 14. | Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
|
| 15. | kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
|
| 16. | Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
|
| 17. | Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.
|
| 18. | Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.
|
| 19. | Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.
|
| 20. | Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:
|
| 21. | každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.
|
| 22. | Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!
|
