| Evangelium podle Jana (Jan 1,1-2,13)
|
| 1. | Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.
|
| 2. | To bylo na počátku u Boha.
|
| 3. | Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
|
| 4. | V něm byl život a život byl světlo lidí.
|
| 5. | To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
|
| 6. | Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.
|
| 7. | Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.
|
| 8. | Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.
|
| 9. | Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa.
|
| 10. | Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.
|
| 11. | Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
|
| 12. | Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.
|
| 13. | Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.
|
| 14. | A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
|
| 15. | Jan o něm vydal svědectví a volal: "To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já."
|
| 16. | Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí.
|
| 17. | Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
|
| 18. | Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.
|
| 19. | Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?"
|
| 20. | Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Mesiáš."
|
| 21. | Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne."
|
| 22. | Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?"
|
| 23. | Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."
|
| 24. | Ti vyslaní byli z řad farizeů.
|
| 25. | Otázali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?"
|
| 26. | Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte -
|
| 27. | ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi."
|
| 28. | To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
|
| 29. | Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.
|
| 30. | To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve, než já.
|
| 31. | Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael."
|
| 32. | Jan vydal svědectví: "Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm.
|
| 33. | A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: `Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.´
|
| 34. | Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží."
|
| 35. | Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků.
|
| 36. | Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: "Hle, beránek Boží."
|
| 37. | Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem.
|
| 38. | Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: "Co chcete?" Řekli mu: "Rabi (což přeloženo znamená: Mistře), kde bydlíš?"
|
| 39. | Odpověděl jim: "Pojďte a uvidíte!" Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne.
|
| 40. | Jeden z těchto dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a Ježíše následovali, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.
|
| 41. | Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: "Nalezl jsem Mesiáše (což je v překladu: Kristus)."
|
| 42. | Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohleděl a řekl: "Ty jsi Šimon, syn Janův; budeš se jmenovat Kéfas (což se překládá: Petr)."
|
| 43. | Druhého dne se Ježíš rozhodl vydat na cestu do Galileje. Vyhledal Filipa a řekl mu: "Následuj mě!"
|
| 44. | Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova;
|
| 45. | Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: "Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta."
|
| 46. | Natanael mu namítl: "Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého?" Filip mu odpoví: "Pojď a přesvědč se!"
|
| 47. | Ježíš spatřil Natanaela, jak k němu přichází a řekl o něm: "Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti."
|
| 48. | Řekl mu Natanael: "Odkud mě znáš?" Ježíš mu odpověděl: "Dříve, než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem."
|
| 49. | "Mistře", řekl mu Natanael, "ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele."
|
| 50. | Ježíš mu odpověděl: "Ty věříš proto, že jsem ti řekl: `Viděl jsem tě pod fíkem?´ Uvidíš věci daleko větší."
|
| 51. | A dodal: "Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka."
|
| 1. | Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
|
| 2. | na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
|
| 3. | Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno."
|
| 4. | Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina."
|
| 5. | Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí."
|
| 6. | Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
|
| 7. | Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj.
|
| 8. | Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak.
|
| 9. | Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha
|
| 10. | a řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli."
|
| 11. | Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
|
| 12. | Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.
|
| 13. | Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.
|
