| První epištola k Korinským (1.Kor 15,42-44)
|
| 40. | A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
|
| 41. | Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.
|
| 42. | Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
|
| 43. | Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
|
| 44. | Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
|
| 45. | Jak je psáno: `První člověk Adam se stal duší živou´ - poslední Adam je však Duchem oživujícím.
|
| 46. | Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
|
